historie knihovny

2005

Za získaný grant Ministerstva kultury ČR jsme pořídili nový knihovní systém Clavius. Při příležitosti oslav 200. výročí narození H. CH. Andersena jsme v Bažantnici zasadili Andersenův pohádkovník.

2004

Oslavili jsme 90. výročí založení knihovny. Připravili jsme výstavu dokumentů a fotografií o historii knihovny a setkání bývalých i současných pracovnic knihovny. Uspořdali jsme dvoudenní setkání knihovnic z Jihočeského kraje a z Prahy.

2003

Stáváme se knihovnou pověřenou regionálními funkcemi s 18 obecními knihovnami, je zrekonstruováno osvětlení, nové regály v oddělení pro dospělé čtenáře a vyčlenění celé naučné literatury do poschodí.

2002

Poprvé v historii překročil počet výpůjček hranici 100 000, vstoupil v platnost nový knihovní zákon.

2000

Zavedení internetu v oddělení pro děti, informační středisko přechází pod společnost Milevský kraj.

1998

Koncem roku je zpracován projekt „Připojení Městské knihovny v Milevsku k síti Internet“, v dubnu 1998 knihovna získává grant ve výši 300 000 Kč. V říjnu 1998 je zahájen provoz Internetu.

1997

Je dokončeno počítačové zpracování retrospektivního fondu v oddělení pro dospělé čtenáře a ve studovně. 1.6.1997 slavnostně je zahájen automatizovaný provoz v těchto odděleních.

1996

Knihovna získává grant ministerstva kultury, je založen literárně hudební kroužek. Rozšiřuje se počítačová síť.

1994

Informační středisko se stává součástí knihovny. Přechod na podvojné účetnictví.

1993

Je zakoupen první počítač a začíná zpracování knihovního fondu v systému LANius.

1989

Text článku.

1986

Odchází dosavadní ředitelka Emílie Fořtová a na její místo nastupuje Hana Kolínová, v tomto roce poprvé překračuje počet dospělých čtenářů hranici 1000. Při hudebním oddělení začíná pracovat hudební kroužek.

1977

Knihovna se stěhuje do domu č. 1 na náměstí Edvarda Beneše. V přízemí je tehdy umístěna prodejna Knihy a Klub mládeže.

1971

Knihovna dostává lepší místnost pro dětské oddělení v domě č. 168. Stoupá počet výpůjček i počet čtenářů.

1968

Začíná pracovat jako středisková knihovna nejprve pro 8 okolních knihoven, později se obvod rozšiřuje na 13 knihoven.

1960

V rámci územní reorganizace se okresní knihovna stává opět městskou a řídícím orgánem se stává městský národní výbor. V té době se v knihovně střídá několik knihovnic a knihovníků. Nebývalý rozvoj města v druhé polovině šedesátý let práci v knihovně značně ovlivňuje. Zvyšuje se počet obyvatel a tím i nároky na knihovnické služby.

1956

Do funkce ředitelky nastupuje Emílie Syslová (Fořtová).

1952

V říjnu se knihovna opět stěhuje do domu č. 163 v tehdejší Šnejdově ulici. V té době se podstatně mění fond knihovny. Dochází k velkému vyřazování knih a z knihovny mizí přes 4000 knih. Je to velká ztráta, kterou se za mnoho let nedaří nahradit.

1948

Městská knihovna je přejmenována na Gottwaldovu městskou knihovnu a čítárnu. Pojmenování platí až do roku 1951, kdy se knihovna stává okresní knihovnou s metodickou působností pro milevský okres. Zároveň je ke knihovně připojena Státní doplňovací knihovna. Touto změnou se rozšiřuje činnost knihovny a už tak těsné prostory jí nepostačují.

1946

Národní výbor přiděluje knihovně místnost v budově Okresního národního výboru na Husově náměstí a schvaluje otevření čítárny. Současně jmenuje nového knihovníka, herce v.v. Václava Kotalíka, který má pro práci v knihovně dostatek času a stává se vlastně prvním milevským profesionálním knihovníkem. Rozšiřuje se půjčovní doba v knihovně.

1941

Vzhledem k neustále docházejícím nařízením o vyřazování literatury a také pro nedostatek vhodných místností pro knihovnu byla knihovna uzavřena, knihy byly složeny do beden a uloženy v jedné místnosti místního chudobince.

1932

Knihovna nachází trvalejší útulek v budově okresního úřadu. Knižní fond uspořádává nový knihovník Václav Grill. Půjčuje se pravidelně v pátek od 17 do 18 hodin. S půjčováním se začíná koncem října a končí se s letním obdobím.

1927

Knihovna vlastní 2346 svazků knih a 4056 výpůjček. Odebírá 13 novin a časopisů.

1924

Po dlouhých jednáních, předává také spolek Beseda městské knihovně 556 knih. Knihovna v té době prodělává těžké začátky. Knižní fond je dostačující, ale umístění knihovny je neuspokojivé. Knihovna se po léta stěhuje z místa na místo. Svoje čtenáře si teprve získává. Je potřeba bojovat proti nedůvěře ke kultuře zdarma a k tomu ještě zákonem předepsané. Půjčovní doba 1 hodina týdně byla nedostatečná.

1921

V tomto roce se objevuje v zápise ze schůze městské rady: „Opětovná výzva k otevření veřejné knihovny“. Hlavním impulsem k znovuotevření městské knihovny je knihovnický zákon z 22. července 1919. Knihovna je opět otevřena v místnosti, kterou najala městská správa v domě pana Penížka. Knihovníkem je opět zvolen Karel Duchoň.

1914

Je ustavena Husova lidová čítárna a knihovna na paměť upálení Mistra Jana Husa. Z této knihovny a z ostatních zrušených spolkových knihoven vzniká postupem času městská knihovna. Prvním knihovníkem je jmenován městský úředník Karel Duchoň.

1890

Knihovna spolku Beseda čítá již 53 knihy, 29 čtenářů si vypůjčuje 199 knih. Ve spolkové čítárně lze najít tyto časopisy: Národní listy, Zpravodaj, Politik, Zlatá Praha, Světozor, Humoristické listy, Paleček, Lumír, Květy, Osvěta, Opavský týdeník a Přítel domoviny.

1871

V Milevsku založen spolek Čtenářská ochotnická jednota, knihovníkem spolkové knihovny je František Kolář. Po čase se jednota štěpí, nespokojenci z řad úředníků a učitelů zakládají spolek Beseda. Knihovna Besedy má v době vzniku 38 knih.

1867

Zákon o spolčovacím právu povoluje veřejná shromáždění občanů v uzavřených místnostech i pod širým nebem podstatně přispívá k uvolnění a rozšíření spolkového života v zemi.